.png)
Spánek jako klíč ke zdraví
Spánek může pro některé z nás znamenat jen obyčejnou rutinu. Člověk zkrátka na těch pár hodin „vypne“. Občas se stane, že se večer uložíme ke spánku, ani se nenadějeme a už je zase ráno. Čas přeskočil, tělo si odpočinulo. Mnoho lidí se může domnívat, že se s naším tělem v průběhu spánku nic mimořádného neděje. Myslíte si to také? Nic kromě mlhavých útržků snů si nepamatujeme, skoro se nehýbeme, dýchání a ostatní bazální funkce jsou zpomalené a zklidněné. Ovšem teorie nečinnosti mozku při spánku není správná, ba naopak.
Dozvíme se, co se děje pod rouškou tmavé noci v naší nic netušící, vědomí nepřístupné mysli, která kupodivu pilně „maká“, abychom mohli druhý den čerpat nové informace, správně je v mozku ukládat a následně řadit k již stávajícím poznatkům.
Význam spánku a jeho fáze
Odmalička je nám kladeno na srdce, jak důležité je dobře se vyspat. Kromě toho, že se po probuzení cítíme obvykle fit, co dalšího se skutečně děje za oponou naší mysli? Podíváme se na fyziologické i psychologické poznatky a rovněž na benefity, jež nám přináší spánek. Možná že i pochopíme, proč je pro člověka tak potřebný a z jakého důvodu jej zejména západní společnost naší civilizace tolik přeceňuje.
Spánek je možné rozdělit do dvou hlavních fází, jimiž jsou fáze REM a NREM. Tyto dvě fáze se v průběhu spánku neustále střídají.
Během REM fáze (rapid eye movement) se nám většinou zdají sny. Bylo zjištěno, že mozková aktivita během REM spánku je téměř stejná jako v bdělosti! Někdy se proto REM spánku také říká „paradoxní spánek“, neboť mozek je bdělý, ale tělo očividně spí. Při REM fázi dochází mimo jiné ke komplexnímu upevňování neuronových spojů.
Naproti tomu NREM spánek (non-rapid eye movement) je charakterizován spíše jako spánek hluboký. Přínosem této fáze je třídění a odstraňování neuronových spojení. Zde je mozková aktivita utlumena, ne však zcela potlačena.
Když spíme, obě fáze se starají o různé oblasti našeho mozku. Vytváří „paměťové mosty“, staré „spalují“ a snaží se obrovské množství informací utřídit do příslušných paměťových systémů. Během spánku dochází také k přesunu informací z krátkodobého do dlouhodobého paměťového úložiště. Díky spánku se nám zlepšuje i motorická paměť.
Co dalšího nám spánek přináší?
Kromě těchto funkcí spánek posiluje i náš imunitní systém, chrání nás před nepříznivými stavy, zabraňuje vzniku infekce, bojuje s nemocemi a opravuje stav našeho tělesného metabolismu. Spánek také udržuje rovnováhu mezi inzulinem a cukrem v krvi, reguluje chuť k jídlu, pomáhá s udržením tělesné hmotnosti nebo posiluje mikrobiom v našem tlustém střevě. Dále snižuje krevní tlak, udržuje naše srdce v dobrém stavu, hojí citové rány, pomáhá při učení, posiluje paměť a podporuje schopnost řešení náročných problémů.
Co z toho vyplývá? Především to, že pokud chcete prospět vaší mysli i tělu, pamatovat si kvalitněji větší množství informací, být v lepší psychické a tělesné pohodě, jděte jednoduše v rozumnou hodinu a na dostatečně dlouhou dobu spát.
Věděli jste, že:
Pokud člověk spí pravidelně méně než šest až sedm hodin, zdvojnásobuje se u něj riziko onemocnění rakovinou a nepříznivě tak ovlivňuje svůj imunitní systém.
Nedostatek spánku je jedním ze zásadních faktorů, společně se životním stylem, který rozhoduje o tom, zda se u člověka rozvine či nerozvine Alzheimerova choroba.
Málo spánku narušuje hladinu cukru v krvi, zvyšuje riziko ucpání a kornatění cév, což je spojené s kardiovaskulárním onemocněním, mrtvicí a srdečním selháním.
Zajímavá literatura k tématu
Pokud by vás zajímalo více informací a chtěli byste se dozvědět další překvapivá zjištění o spánku, jeho průběhu či zajímavých studiích, doporučuji knihu Proč spíme? od předního neurovědce Matthewa Walkera.
Valerie Anna Volosová
Zdroje
WALKER, Matthew P. Proč spíme: odhalte sílu spánku a snění. Přeložil Filip DRLÍK. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2018. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-050-7.