Schizofrenie: Významná psychiatrická porucha, která ovlivňuje mysl
Schizofrenie je duševním onemocněním, které se může projevovat několika různými způsoby, tudíž nelze naprosto přesně definovat, jak taková nemoc u člověka probíhá. Mnohokrát se v laické společnosti setkáme s mylným názorem, že schizofrenik trpí "rozdvojenou osobností". Taková interpretace tohoto onemocnění je ovšem naprosto chybná a pochází pravděpodobně ze samotného názvu nemoci v řeckém jazyce. Člověk trpící schizofrenií totiž může vykazovat jeden nebo i více příznaků.
Intenzita a četnost příznaků se může lišit a v mírném stádiu mohou příznaky na nějakou dobu dokonce úplně vymizet.
Pro lepší přehlednost rozdělíme příznaky schizofrenie do čtyř skupin, o kterých si uvedeme základní informace.
Pozitivní příznaky
Název těchto příznaků nevypovídá nic o tom, zda jsou dopady na člověka pozitivní či negativní. Pozitivní příznaky jsou pojmenovány jako pozitivní z toho důvodu, že se u zdravých osob nikdy neprojevují. Schizofrenní člověk je tedy prožívá jako něco „navíc“. Tyto příznaky schizofrenie jsou způsobeny narušenou biochemickou rovnováhou v mozku, ve kterém se důsledkem toho vytváří nadbytek dopaminu. Patří mezi ně halucinace (poruchy vnímání) a bludy (poruchy myšlení).
Bludy se u schizofrenní osoby projevují jako podivné a často také chybné úsudky o skutečnosti. Nemocný může mít pocit, že mu ostatní lidé čtou či vkládají myšlenky, stojí proti němu a ovládají ho. Může být také přesvědčen o tom, že je pronásledován nebo kontrolován nějakou vyšší silou. Bludy se dále dělí do mnoha kategorií, pro účely našeho článku se u nich nyní však blíže zastavovat nebudeme.
Halucinace se u člověka trpícího schizofrenií projevují především jako sluchové. Osoba může slyšet hlasy lidí, kteří se nevyskytují v jejím okolí. Tyto hlasy bývají často negativní, útočné nebo agresivní a nemocný jim může lehce podléhat. Vizuální halucinace se u schizofrenie téměř neobjevují. V malé míře se mohou objevovat halucinace čichové, chuťové či hmatové.
Negativní příznaky
Druhou skupinou jsou příznaky negativní, které jsou způsobeny deficitem dopaminové aktivity v mozku. Nemocný přichází o určité schopnosti, které normální člověk má. Toto „ochuzení“ se projevuje především zploštěním emocí, poklesem motivace či emoční lhostejností.
Nemocný mívá potíže s prožíváním a vyjadřováním pocitů a zároveň s chápáním pocitů u druhých lidí. Pociťuje sníženou míru empatie a při zhoršení takového stavu se často rozhodne od lidí úplně izolovat.
Schizofrenie může způsobit i určitý pokles motivace, při kterém má člověk problém začít nebo dokončovat činnosti, které by v normálním stavu rád dělal. Nemocný ztrácí zájem o činnosti, které mu přinášejí radost, trpí pocity zbytečnosti, bezcennosti a v extrémním případech přichází také myšlenky na sebevraždu.
Afektivní příznaky
Třetí skupinou příznaků jsou příznaky afektivní, které se projevují poruchami nálad. Často pod tyto poruchy spadá i deprese, která způsobuje skleslost, únavu, sníženou sebedůvěru a pocity méněcennosti.
Nemocný může mít potíže s koncentrací a pamětí. Jeho myšlenkové procesy se zpomalují, trpí často zapomnětlivostí a způsobuje mu problém plánování každodenních činností. V extrémním případech dochází k zanedbávání hygieny či k nevhodným stravovacím návykům. Tyto příznaky mohou být opět způsobeny biochemickou nerovnováhou v mozku, ale časem také poškozením nervových buněk.
V následku schizofrenie se však nesnižuje hodnota inteligenčního kvocientu daného jedince.
Příznaky duševní dezorganizace
Čtvrtou, poslední skupinou, jsou příznaky spojené s duševní dezorganizací. Patří sem především poruchy myšlení a dezorganizace chování. Nemocný mívá problémy s jasným uvažováním a chápáním slov druhých osob.
Často mohou být i jeho slova nesrozumitelná pro ostatní. Schizofrenní člověk může vykazovat podivné chování, používat bizarní gesta a jeho pohyby mohou být celkově zpomalené či naopak abnormálně zrychlené.
Formy schizofrenie
Toto onemocnění se vyskytuje v pěti formách:
Paranoidní schizofrenie - nejvýznamněji u nemocného pozorujeme bludy a halucinace, především pocity sledování, pronásledování, spiknutí, ovládání myšlenek apod. Halucinace jsou především sluchové - nemocný slýchá jeden či více hlasů, které hovoří k němu, nebo mezi sebou.
Hebefrenní schizofrenie - má na první pohled nápadné a výrazné projevy. Objevuje se dezorganizované a neúčelné, zvláštní chování, dětinské způsoby chování apod.
Katatonní schizofrenie - typická je zvláštní pohybová aktivita. Vyskytují se stereotypní (opakované) pohyby, neúčelná pohybová aktivita. Pozorovat však můžeme také naprostý opak - strnulost, nehybnost až tzv. vosková ohebnost (flexibilitas cerea).
Simplexní schizofrenie - daný člověk se stáhne do ústraní a do svého vlastního světa. Pozorujeme zploštělé emoce, nezájem a snížení motivace k aktivitám.
Nediferencovaná schizofrenie - pokud se příznaky dotyčné osoby nehodí do žádné z předešlých kategorií, diagnostikuje se tzv. nediferencovaná schizofrenie.
Léčba
Léčba onemocnění spočívá především ve farmakoterapii, kterou se dají dobře zvládnout hlavně tzv. pozitivní příznaky (bludy, halucinace). Negativní příznaky jsou ovlivnitelné hůře. Při farmakoterapii se podávají léky ze skupiny klasických či atypických antipsychotik.
Své místo při léčbě a řešení schizofrenie (případně příbuzných poruch) má také samozřejmě psychoterapie.
autor: tým Psychomat
Zdroje
OREL, Miroslav, 2012. Psychopatologie. Praha: Grada. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3737-9.
JAROLÍMEK, Martin. O nemoci, která se nazývá schizofrenie: příručka pro pacienty, jejich blízké a jejich terapeuty. V Praze: Vyšehrad, 2021. ISBN 978-80-7601-428-2.
NOLEN-HOEKSEMA, Susan. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Přeložil Hana ANTONÍNOVÁ. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0083-3.