Proč jsou lidé s brýlemi vnímáni jako inteligentnější? Jde o haló efekt
Přemýšleli jste někdy, proč se nám lidé v drahém oblečení zdají na první pohled mnohem bohatší? Nebo proč jsou jedinci s brýlemi vnímáni jako mnohem inteligentnější? Tato a další podobná zkreslení našeho vnímání způsobuje právě haló efekt.
Haló efekt je označován jako jedna z nejčastějších chyb v sociální percepci (= ve vnímání druhých lidí). Konkrétně spočívá v tom, že hodnotíme druhého podle výrazného znaku jeho osobnosti, který pozorujeme, popřípadě jsme o něm slyšeli. Vzniká, když dotyčného vidíme poprvé, nebo po dlouhé době.
Může se jednat jak o vzhledový, tak povahový znak, který v našich očích vyčnívá a ostatní důležité odsouvá do pozadí. Díky tomuto odsunutí ostatních rysů nám zároveň dominantní rys zabarvuje to, jak vnímáme celkově dotyčnou osobu. Jinými slovy – z tohoto jednoho znaku vyvozujeme i další, popřípadě ty další znaky už vnímáme zkresleně.
Označení této chyby v sociální percepci zavedl ve 20. století americký psycholog Edward Thorndike. Roku 1920 provedl výzkum, při kterém měli dva velící důstojníci za úkol ohodnotit své vojáky na základě inteligence a dalších několika faktorů. Z výzkumu vyplývá, že ani pro velmi chytrého a schopného člověka není vůbec jednoduché se takovému zkreslení vyhnout nebo si ho vůbec uvědomovat.
A proč k této chybě vlastně dochází? Mozek je pohodlný, a tak si generalizuje věci a dělá si je co nejjednodušší. Nač si všímat tolika rysů a zdlouhavě je zpracovávat, když mu stačí jeden a ostatní si může vyvodit, že?
Jak jsme si již řekli, této chybě je opravdu těžké předcházet. Účinek haló efektu však můžeme alespoň snížit, a to například tím, že budeme porovnávat nejdříve jeden rys u všech hodnocených lidí a poté postupně další rysy. Jeho působení se také může zmírnit tím, že hodnoceného lépe poznáme, čímž se nám všechny znaky lépe vykreslí.
V praxi se haló efekt objevuje a často negativně působí při hodnocení žáků. Spořádané a nekonfliktní chování může učitelům napovídat, že je student jistě i velice inteligentní. V tomto případě má haló efekt vliv i na známky žáků. Obdobným způsobem se může haló efekt projevovat i na pracovišti.
Může mít však i svá pozitiva. Například v situaci, kdy o vás mezi lidmi kolují zprávy o vaší inteligenci a kráse. Za těchto podmínek je opravdu velká šance, že v očích člověka, který vás uvidí poprvé, budete také automaticky působit velice inteligentně a půvabně.
Ať si to uvědomujeme, nebo ne, s haló efektem se setkáváme na denní bázi. Když hodnotíme někoho, kdo projde kolem nás na ulici, nebo si prohlížíme neznámé osoby na sociálních sítích. Tuto chybu ve vnímání ostatních v nás zakořeňuje také popkultura. V mnoha filmech či seriálech se režisér snaží postavu vykreslit hlavně vzhledově tak, aby nám její vlastnosti a úloha byly hned jasné.
Zdroje:
BLAŽKOVÁ, Miloslava, Alexandr BRUMMER, Petra HAVELKOVÁ, Markéta KRUNTORÁDOVÁ, Richard MAREDA, Marcel ŠEVELA, Blažena ŠVANDOVÁ a Vlastimil VITOUL. Odmaturuj! ze společenských věd: testy. Druhé, přepracované vydání. Brno: Didaktis, [2015]. Odmaturuj!. ISBN 978-80-7358-244-9.
ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 8085931486.