Manipulace v mezilidských vztazích: Jak poznat, že jsme manipulováni a jak se tomu vyhnout?
Aktualizováno: 23. 5.
Jistě se k vám již někdy donesly případy lidí, kteří se stali oběťmi manipulátora. Ať už to byli partneři manipulovaní svou partnerkou k činům, které by za jiných okolností neudělali, či naopak: Případy, kdy partner manipuloval partnerku k rozhodnutím, která by se jí kdykoliv jindy příčila.
Manipulaci často pozorujeme i na pracovištích, kde se oběťmi mohou jednoduše stát podřízení, nebo i v rodinách, kde dokáží svýma smutnýma očima manipulovat i malé děti. Ačkoliv si to často nechceme připustit, spousta lidí už takovou oběť někdy učinila, nebo se v opačném případě sama stala manipulátorem.
Co to znamená manipulace?
Tento termín označuje jednání či strategii, která je použitá na druhé lidi, aby se např. přiklonili k našemu názoru, uznali naši pravdu, udělali to, co chceme, zkrátka aby splnili naše požadavky.
Slovo manipulace pochází z latinského manus, což znamená ruka nebo případně uchopit, jde tedy o jakési ovládání lidí a ovlivňování jejich následujících kroků či myšlenek.
Jaké jsou manipulativní techniky?
Způsobů, kterých může manipulátor využívat, je více. Většinou záleží především na tom, o co manipulátor usiluje. Manipulátor často využívá svého charismatu, zvláště jde-li například o ženy nebo závislé jedince. Snaží se ukázat svou průbojnost a nezávislost. Jde také o techniku atraktivity, případně autority.
Dále existuje také technika disonance, kdy manipulátor ve své oběti vyvolává pocit nejistoty či rozzlobení. Konkrétně se toto děje např. na pracovištích při rivalitě mezi podřízenými. Manipulačních technik je vícero, mezi další patří např. technika drbů, asociací, aktualizace, intrik, lichocení či lhaní. Všechny mají ovšem společný cíl.
Jak se bránit manipulaci?
Říkejte manipulátorovi co nejméně informací, nevěřte mu.
Ignorujte manipulátora, nereagujte na něj.
Buďte v klidu a řiďte se svým zdravým rozumem.
Sledujte manipulátorovo chování a nenechte se oklamat.
Naučte se říkat NE a udržujte si od manipulátora odstup.
Manipulace v mezilidských vztazích
Jednou ze specifičtějších forem manipulace je ta, kdy jsou manipulátor a oběť v partnerském vztahu. Tento typ je pro oběti často velmi nebezpečný právě z toho důvodu, že je snadno vydíratelná a ovlivňovaná na základě emocí, citového vydírání či pocitu strachu nebo viny, ještě k tomu ze strany osoby, ke které má citové pouto či další závazky, např. v podobě rodiny nebo majetku. Oběť bývá ponižována, neposlouchá nikoho okolo sebe, neumí nesouhlasit a snaží se vše vyřešit v klidu a nekonfliktně.
Vše ze strany manipulátora tkví v komunikaci, na které vztahy staví. V případě, kdy manipulátor se svou obětí jedná jako s méněcenným oponentem, může vzájemná komunikace ve vztahu někdy nabývat až agresivního rázu a oběť přestává jednat ve svém zájmu, nýbrž v zájmu manipulátora.
Gaslighting
Pojem gaslighting označuje formu manipulace, kterou můžeme zařadit až mezi psychické obtěžování či týrání. Cílem tohoto počínání je to, aby oběť takového manipulátora sama pochybovala o svých činech a nedůvěřovala svému vnímání a jednání.
Pro tento termín nemáme český překlad, nicméně jeho původ vychází ze hry britského dramatika Patricka Hamiltona Gaslight (v překladu Jiřího Muchy Plynové lampy), která vyšla v roce 1938 a na základě jejíhož děje byl vytvořen termín gaslighting.
V ději tohoto dramatu se objevuje manželský pár, v němž svou důvěřivou a citlivou ženu manžel přesvědčuje, že je psychicky nemocná. Ta si ale díky policejnímu detektivovi, který pátrá po vrahovi bohaté ženy, kterou někdo zavraždil o patro výš, uvědomí, že není blázen a že jí její muž lže. Společnou lstí zjistí, že divné zvuky, které slýchávala, a další aspekty, které podporovaly její domněnky, že se zbláznila, působil její muž, když pátral po klenotech zemřelé bohaté paní o patro výš. Nakonec pomocí léčky pomůže dopadnout hledaného vraha, kterým je její muž, a ten, když zjistí, že ho zradila, tak nevychází z údivu, neboť ona ironicky apeluje tím, že je přece blázen a neví, co dělá.
V této divadelní hře vše dopadlo dobře, v realitě je rozpoznání gaslightingu ale mnohem složitější, často totiž oběť ani netuší, že je manipulována.
Zdroje:
HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vydání osmé. Přeložil Irena ŠTĚPANÍKOVÁ. Praha: Portál, 2021. ISBN 978-80-262-1850-0.
COVEY, Stephen R. 7 návyků skutečně efektivních lidí: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. 3. rozšířené vydání. Přeložil Aleš LISA. Praha: FC Czech, zastoupení FranklinCovey v ČR a SR, 2016. ISBN 978-80-7261-403-5.
NOLEN-HOEKSEMA, Susan. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Přeložil Hana ANTONÍNOVÁ. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0083-3.