Experiment Harryho Harlowa: Co nám ukázala jeho výzkumná studie o vztazích a sociální interakci?

Experiment Harryho Harlowa

Americký psycholog a profesor Wisconsinské univerzity v Madisonu v době mezi lety 1957 a 1963 provedl řadu psychologických experimentů, do nichž zařadil makaky rhesus a snažil se na nich vysvětlit podstatu mateřských pudů, mateřské lásky a vztahu matky a dítěte, případně doteků.

Experiment spočíval v tom, že mládě makaka bylo odděleno od své matky a místo kontaktu s ní bylo v kleci vystaveno kontaktu s dvěma figurínami. První figurína byla pokryta měkkou a hebkou látkou froté, ale neměla pro mládě žádnou potravu, kdežto druhá figurína měla umělou bradavku, která poskytovala mláděti potravu, ale na druhou stranu byla vyrobena z nepříjemných drátů a hrubého povrchu. Cílem bylo zjistit, ke které figuríně bude mládě po odloučení od své matky více tíhnout.

Ve výsledku mládě chovalo větší náklonnost k figuríně s hebkou a měkkou látkou a trávilo s ní i volné chvíle, druhou figurínu vyhledávalo pouze ve chvíli, kdy potřebovalo potravu.

Co si z něj můžeme odnést?

Harry Harlow tímto experimentem dokázal pravdivost svého názoru a svých výroků o tom, že proměnnou náklonnosti a lásky ve vztahu matky s dítětem je právě blízkost a tělesný dotyk. Ten podle něj nemá rozmazlovat, ale chránit.

Tento výzkum prokázal, že mláďata, kterým nebyly doteky, blízkost či jiný podobný fyzický kontakt umožněn, trpěly po celý život problémy v sociální oblasti. Harlowovou prací se inspiroval mimo jiné i John Bowlby a Mary Ainsworth, kteří později vytvořili tzv. teorii citové vazby.

Jaká byla kritika?

Jelikož experimenty na zvířatech jsou čím dál tím více kritizovány ekology a environmentalisty, je jisté, že ani ten Harlowův se tomu nevyhnul. Fakt, že některé makaky izoloval po několik měsíců, v extrémnějších případech pak až několik let, bohužel nechal následky na jejich duševním zdraví.

Rozšíření publikace jeho experimentů dala vzniknout mnoha impulsům v rámci ochrany práv zvířat.

Eva Vostárková

Zdroje

1. HONZÁK, Radkin. Psychosomatická prvouka. V Praze: Vyšehrad, 2017. ISBN 978-80-7429-912-4.