Vliv zvířete na člověka

05.05.2022

Vztah zvířete a člověka se na různých úrovních vyvíjel již od pravěku. Zvířata představovala zdroj obživy a pomáhala i při jejím zajišťování. Mláďata trávila čas s ženami a dětmi, přičemž se mláďata obou druhů učila navzájem si porozumět. Tím také docházelo k prvnímu ochočování. Pozorováním zvířat se lidé dozvěděli spoustu informací o přírodě, síle léčivých bylin nebo o nebezpečí, která zvířata dokázala vycítit. Kvůli lovu si lidé také museli pamatovat zvyklosti zvířat, dokázat rozpoznat jejich stopy, pochopit jejich anatomickou stavbu i projevy chování, aby byli při lovu úspěšní. Tím současně rozvíjeli svou paměť.

Postupem času se pohled člověka na zvíře proměňoval. Ve středověku se zvířatům přisuzovala duše a tím také schopnost hřešit, v novověku naopak dostala zvěř nálepku dokonalého mechanismu bez možnosti cítit emoce. Ani v dnešní době není vztah člověka a zvířete uspokojivě vyřešený. Živé tvory a svět okolo sebe jsme si podmanili s neskutečnou samozřejmostí. Zvířata představují naše poslední pojítko s přírodou a každé z nich si zaslouží humánní zacházení a klidný život za všech podmínek, bez ohledu na kulturu nebo oblast, ve které žijeme.

Podle průzkumu z roku 2020 žijí v českých domácnostech asi 2 miliony psů a 1,4 milionu koček. Přibližně každý pátý Čech tak vlastní psa a každý sedmý až osmý kočku. Vzhledem k urbanizaci a změně životního stylu lidí se původní působení našich mazlíčků coby hlídačů pozemku a hubitelů škůdců vytrácí. Dnes plní spíše funkci společníků (tento fenomén platí hlavně ve městech).

V dnešní době můžeme doma chovat spoustu druhů zvířat, od rybiček přes různé ještěrky a hlodavce až po kočky nebo psy. Ne každý druh si k nám ale opravdu vytvoří vazbu a projeví nám svou náklonnost, své láskyplné chování. Následující seznam pocházející z knihy "Domácí zvířata jako vychovatelé" popisuje vztahy jednotlivých skupin zvířat ke člověku:

1. Akvarijní rybičky

Těm je člověk lhostejný a nijak s ním neinteragují. Avšak pozorování života v akváriu prokazatelně snižuje stres, a to již po 20 minutách svého trvání.

2. Studenokrevní živočichové (plazi a obojživelníci)

K člověku si nevytváří žádný vztah a jejich reakce na něj nejsou nijak výrazné. Nechají se brát do rukou a hladit, ale povrch jejich těla nebývá pro člověka většinou příliš příjemný.

3. Ptáci

Mohou si k člověku vytvořit vztah a jsou velmi inteligentní. Jejich zpěv nás většinou uklidňuje a navozuje nám dobrou náladu. Lze je také naučit mluvit.

4. Drobní savci (činčily, křečci, myši...)

Tito živočichové dokážou projevit vztah k člověku a toho, kdo se o ně stará, mohou hlasitě vítat. Můžeme je hladit, hrát si s nimi, pouštět je po místnosti a opětovně je chytat.

5. Kočky

Pokud se jim věnujeme, projevují vděčnost. Rytmus jejich předení je uklidňující a pomáhá proti úzkosti nebo stresu. O jejich věrnosti by se dalo polemizovat, protože si dodnes zachovaly jistou svobodu a nezávislost. Přesto si dokáží člověka oblíbit a svou náklonnost mu projevovat. Jsou přítulné, hravé a srozumitelně dávají najevo své rozpoložení řečí těla, jež není příliš složitá. Využívají se při zooterapii - terapie s pomocí koček se nazývá felinoterapie.

6. Psi

Vnímají člověka jako svého pána, jsou mu věrní a oddaní. Po celý svůj život zůstávají mentálně na úrovni štěněte. Dají se poměrně snadno vycvičit, hrají si, mazlí se, dávají najevo svou radost, vděk, smutek i strach. Jejich řeč těla je pro člověka jednoduše pochopitelná. Dokáží odhadnout naše rozpoložení a přizpůsobit tomu své chování: Pokud jsme například smutní, přijdou k nám a nechají se pohladit nebo projeví zájem o interakci. Využívají se při zooterapii - ta se v tomto případě nazývá canisterapie.

7. Koně

Ke člověku si tvoří hluboké pouto. Dokáží vycítit rozpoložení člověka a adekvátně k tomu reagovat (stejně jako psi a v omezené míře také kočky). Dají se využít k ježdění, čehož se využívá při hipoterapii.

Soužití se zvířetem má na člověka blahodárný vliv jak po stránce psychické, tak i fyzické. Z hlediska fyzického zdraví jde především o snížení krevního tlaku, úpravu srdečního rytmu a dýchání nebo také o snížení bolestivosti kloubů. Vliv na psychiku můžeme běžně pozorovat i ve svých domácnostech - když do místnosti přijde pes, může v ní zcela změnit atmosféru. Zvířata mají kladný vliv na naši psychickou pohodu a náladu, jejich přítomnost dokáže zmírnit stres, zklidnit nás a ukotvit nás po emocionální stránce. Zvyšují také naše vnímání a pomáhají nalézt duševní rovnováhu.

Díky prokazatelné schopnosti zvířat člověku takto pomáhat je využíváme například při zmíněné zooterapii. Ta je u nás jako vědní obor poměrně mladá. Začala se více rozvíjet teprve na konci 20. století. Zabývá se rehabilitací za pomoci a přímé účasti zvířat. Terapii lze rozdělit do několika odvětví:

AAA - aktivity za pomoci zvířat, které se zaměřují zlepšení sociálních dovedností, jako je komunikace, zvýšení zájmu pacienta o běžný život, větší otevřenost či zbavení se stresu. Využívají se zejména v zařízeních pro seniory, dětských domovech a podobně. Mezi tyto aktivity může patřit například hlazení zvířete, péče o něj nebo hra.

AAT - terapie za pomoci zvířete, která se zaměřuje na zlepšení celkového stavu klienta. Cíle terapie se určují individuálně podle potřeby konkrétního pacienta. Obecně se jedná o zlepšení jeho stavu a podporu léčby. Nejčastěji se využívá u klientů s fyzickým či mentálním postižením, dlouhodobě nemocných nebo u pacientů s fyzickými/psychickými poruchami. Technikami mohou být různé hry pro rozvoj motoriky, soustředění a prostorové orientace, hra se zvířetem, mazlení nebo polohování.

AAE - vzdělávání za pomoci zvířat, které má za cíl zlepšit výchovu, zkvalitnit výuku a rozvinout sociální schopnosti. Cílem je zvýšení motivace k učení. Klienty tvoří lidé s poruchami pozornosti, učení, komunikace nebo chování. Mohou mezi ně patřit také žáci základních a středních škol (například při hodinách biologie nebo různých seminářích na téma "člověk a zvíře"). Mezi techniky patří učení prostřednictvím zvířete, různé edukační hry nebo jen pouhá přítomnost zvířete v místnosti.

AACR - krizová intervence (podpora a řešení problému v reálném čase - tady a teď) za pomoci zvířat. Jejím cílem je podpora a psychická pomoc klientovi, který se ocitl v krizové situaci. Může se jednat o oběti přírodních katastrof, násilí, o evakuované osoby nebo o pracovníky, kteří se podílí na záchraně a ochraně těchto osob. K pomoci se využívá fyzický kontakt klienta a zvířete, různé metody pro komunikaci, hra se zvířetem a podobně.

K zooterapii se nejčastěji využívají psi (canisterapie), kočky (felinoterapie) a koně (hipoterapie). Mohou to však být také delfíni (delfinoterapie), lamy (lamaterapie), drobní savci, hospodářská zvířata, exotická zvířata v zoologických zahradách nebo hmyz.

Zooterapie se stále rozvíjí a zdokonaluje, a to je jen dobře - jedná se o nadějný obor, který může pomoci ke zlepšení životů mnoha lidí.

Věděli jste, že když bylo v roce 2001 teroristickou organizací zničeno Světové obchodní centrum v USA (přezdívané "Dvojčata"), byli na místě také vyhledávací psi, kteří hledali osoby zasypané pod troskami? Když dlouhou dobu nacházeli pouze mrtvé, psům rapidně klesala nálada i chuť k práci. Záchranáři proto schovávali živé dobrovolníky do sutin, aby psy rozveselili a dodali jim motivaci pracovat. Opravdu to zafungovalo.

Autor: Janča Bílková

Kategorie