Spánek neboli kovář mysli a klíč ke zdraví

02.11.2021

Spánek může pro mnohé znamenat jen obyčejnou běžnou rutinu. Člověk zkrátka na těch pár hodin "vypne". Kolikrát se stane, že večer usneme, ani se nenadějeme a už je ráno. Čas přeskočil, tělo si odpočinulo. Podle mého názoru se spousta lidí domnívá, že se s námi v průběhu spánku nic extra mimořádného neděje. 

Myslíte si to taky? A co by také - nic kromě mlhavých útržků snů si nepamatujeme, skoro se nehýbeme a dýchání a ostatní bazální funkce jsou zpomalené a zklidněné.

Ovšem domněnka, že mozek je při spánku téměř nečinný, nebude správná. Právě naopak. Dozvíme se, co se děje pod rouškou tmavé noci v naší nic netušící, vědomí nepřístupné mysli, která kupodivu pilně "maká", abychom mohli druhý den čerpat nové informace, správně je ukládat a řadit k už stávajícím poznatkům.

Odmalička je nám kladeno na srdce, jak důležité je se dobře vyspat, ale kromě toho, že se cítíme fit a sportujeme, co se skutečně děje za oponou naší mysli? Podíváme se na fyziologické i psychologické poznatky a na benefity, které nám přináší spánek a možná, že i pochopíme, proč je spánek opravdu tak potřebný a ne pouze vysoce přeceňovaný zejména západní společností naší civilizace.

Spánek je prakticky možné rozdělit na dva hlavní tábory, na fázi REM a fázi NREM.

Tyto dvě fáze se v průběhu spánku neustále střídají. Během REM fáze (rapid eye movement) se nám většinou zdají sny. Bylo zjištěno, že mozková aktivita během REM spánku je téměř stejná jako v bdělosti! Někdy se proto REM spánku také říká "paradoxní spánek", protože mozek se zdá být bdělý, ale tělo očividně spí. Při REM fázi dochází, mimo jiné, ke komplexnímu upevňování neuronových spojení.

Naproti tomu NREM (non-rapid eye movement) je charakterizován spíše jako hluboký spánek. Hlavní funkce NREM je třídění a odstraňování neuronových spojení. Zde je mozková aktivita utlumená, ne však úplně nečinná. 

Když spíme, obě fáze se starají o různé oblasti našeho mozku. Vytváří "paměťové mosty", staré "spalují" a snaží se obrovské množství informací utřídit do příslušných paměťových systémů. Během spánku dochází také k přesunu informací z krátkodobého do dlouhodobého paměťového úložiště. Díky spánku se nám zlepšuje i motorická paměť.

Kromě těchto funkcí spánek posiluje i náš imunitní systém, chrání nás před nepříznivými stavy, zabraňuje vzniku infekce, bojuje s nemocemi a opravuje stav našeho tělesného metabolismu. Spánek také udržuje rovnováhu mezi inzulinem a cukrem v krvi, reguluje chuť k jídlu, pomáhá s udržením tělesné hmotnosti nebo posiluje mikrobiom v našem tlustém střevě. Dále snižuje krevní tlak, udržuje naše srdce v dobrém stavu, hojí citové rány, pomáhá při učení, posiluje paměť a podporuje schopnost řešení náročných problémů.

Co z toho vyplývá? Především to, že pokud chcete prospět vaší mysli i tělu, pamatovat si kvalitněji větší množství informací, být v lepší psychické a tělesné pohodě, jděte jednoduše v rozumnou hodinu a na dostatečně dlouhou dobu spát.

Věděli jste, že:

→ Pokud člověk spí pravidelně méně než šest až sedm hodin, zdvojnásobuje se u něj riziko onemocnění rakovinou.
→ Pokud člověk spí pravidelně méně než šest až sedm hodin, ničí si svůj imunitní systém.
→ Nedostatek spánku je jeden ze zásadních faktorů, společně se životním stylem, který rozhoduje o tom, zda se u člověka rozvine či nerozvine Alzheimerova choroba.
→ Málo spánku narušuje hladinu cukru v krvi, zvyšuje riziko ucpání a kornatění cév, což je spojené s kardiovaskulárním onemocněním, mrtvicí a srdečním selháním.*

Pokud by vás zajímalo více informací a chtěli byste se dozvědět další překvapivá zjištění o spánku, jeho průběhu či zajímavých studiích, doporučuji knihu Proč spíme? od předního neurovědce Matthewa Walkera.

autor: Valerie Anna Volosová