Spánek - kovář mysli a klíč ke zdraví

02.11.2021

Spánek může pro mnohé znamenat jen obyčejnou běžnou rutinu. Člověk zkrátka na těch pár hodin "vypne". Kolikrát se stane, že večer usneme, ani se nenadějeme a už je ráno. Čas přeskočil, tělo si odpočinulo. Podle mého názoru se spousta lidí domnívá, že se s námi v průběhu spánku nic extra mimořádného neděje. Myslíte si to taky? A co by také - nic kromě mlhavých útržků snů si nepamatujeme, skoro se nehýbeme a dýchání a ostatní bazální funkce jsou zpomalené a zklidněné.

Ovšem domněnka, že mozek je při spánku téměř nečinný, nebude správná. Právě naopak. Dozvíme se, co se děje pod rouškou tmavé noci v naší nic netušící, vědomí nepřístupné mysli, která kupodivu pilně "maká", abychom mohli druhý den čerpat nové informace, správně je ukládat a řadit k už stávajícím poznatkům.

Odmalička je nám kladeno na srdce, jak důležité je se dobře vyspat, ale kromě toho, že se cítíme fit, co se skutečně děje za oponou naší mysli? Podíváme se na fyziologické i psychologické poznatky a na benefity, které nám přináší spánek a možná, že i pochopíme, proč je spánek opravdu tak potřebný a ne pouze vysoce přeceňovaný zejména západní společností naší civilizace.

Spánek je prakticky možné rozdělit na dva hlavní tábory, na fázi REM a fázi NREM.

Tyto dvě fáze se v průběhu spánku neustále střídají. Během REM fáze (rapid eye movement) se nám většinou zdají sny. Bylo zjištěno, že mozková aktivita během REM spánku je téměř stejná jako v bdělosti! Někdy se proto REM spánku také říká "paradoxní spánek", protože mozek se zdá být bdělý, ale tělo očividně spí. Při REM fázi dochází, mimo jiné, ke komplexnímu upevňování neuronových spojení.

Naproti tomu NREM (non-rapid eye movement) je charakterizován spíše jako hluboký spánek. Hlavní funkce NREM je třídění a odstraňování neuronových spojení. Zde je mozková aktivita utlumená, ne však úplně nečinná. 

autor: Valerie Anna Volosová