Poznáte panickou ataku? První pomoc při panice

04.02.2022

Panika nebo také panická ataka je opakující se pocit intenzivního strachu. Ataky se objevují bez zjevné příčiny, tudíž je nemůžeme předvídat a mohou se opakovat. Mnoha lidem ataky komplikují život nejen v jejich činnosti, ale taky s jejím vypořádáním se. Ataky by neměly být podceňovány a zpochybňovány. Některé psychické záchvaty se mohou při nedostatečné léčbě vyvinout v chronizaci atak.

Panická ataka trvá pár minut až půl hodiny, ale v té chvíli může vypadat jako věčnost, a proto se jakákoli vidina překonání paniky zdá jako nemožná a nedosažitelná. Stavy jsou děsivé a u panické ataky mohou vyvolat myšlenky strachu kolaps srdce, a proto by jakékoli zlehčování situace u jedince nemělo nastat. Od různých typů paniky se mohou lišit symptomy, ale všechny mají pár věcí společných. Při většině stavech se nám špatně dýchá, a to má za následek hyperventilaci.

Mezi symptomy paniky může patřit pocení, zrychlený tep, bušení srdce, třes a dechová nedostatečnost. Nejčastějšími psychickými symptomy je strach ze smrti, depersonalizace a ztráta kontroly nad vlastním tělem. I přes to, že se s panikou setkává běžně až 10 % celkové populace, spousta lidí si sobě nebo okolí není schopna pomoct. První, co nás napadne, je papírový sáček. Ten je sice efektivní, ale existují i jiné metody?

V tomto článku se zaměříme na první pomoc nejen u panické ataky, ale spíše na generalizovanou první pomoc při psychických záchvatech, například u již zmíněné panické ataky, úzkostném záchvatu a záchvatu tetanickém. I přesto, že je mezi nimi řada rozdílů, tak první pomoc se u nich zas tak zásadně neliší.

Při první pomoci u infarktu nebo omdlení každý z nás ví, co má plus mínus dělat. Ale při panice? Pomoct někomu, kdo prožívá stresové až panické stavy je obtížnější, než se zdá. Mentální pomoc je mnohdy zrádnější a každému pomáhá něco jiného. Ze své zkušenosti musím říct, že i lidi kolem mě nevěděli, jak se v té situaci chovat. Ale mám už pár zvládnutých technik, které mi vždy pomohly.

1) Ať už zažíváte jakýkoli typ duševního záchvatu, je nejlepší si co nejdříve uvědomit, co se s námi v té chvíli děje, aby nás nepotkalo omdlení, křeče nebo hyperventilace.

2) Metoda prstů - Pakliže máme panický záchvat, můžeme použít techniku, kdy prstem jedné ruky obkreslujeme prsty ruky druhé. Tento pohyb je doprovázen hlubokými nádechy a výdechy, které přímo kopírují pohyb prstu. V momentě, kdy je v nejvyšším bodě, jsme zcela nadechnuti, zatímco když je prst úplně dole (dotýká se blány mezi prsty), jsme zcela vydechnuti.

Pokud by vám tato metoda nevyhovovala, ale i tak byste potřebovali pomoc s kontrolou výdechů a nádechů, můžete poprosit někoho o pomoc, aby s vámi správně dýchal (metoda 3, 3, 6, 3 - 3 vteřiny nádechu, 3 vteřiny zadržení dechu, 6 vteřin výdechu a 3 vteřiny zadržení dechu), nebo si můžete stáhnout mindfullness aplikace, které mají funkci řízeného dýchání.

Tipy na aplikace: Prana Breathe, One deep breath a Breathly.

3) Klíčové je uvědomit si, že ten nepříjemný pocit odezní, netrvá věčně.

4) Nebojte se někoho požádat o pomoc. Může vám pomoct s nádechy a výdechy, popřípadě při vzniklých křečí (tetanie) nebo omdlení.

5) Odvedení pozornosti. Počítaní domů, kachliček a vlastně čehokoli, dokáže jedinci odvést pozornost, a tak přirozeně zklidnit jeho dýchání a terminovat ataku.

6) Posaďte se a dýchejte do sáčku.

7) Napínejte a povolujte svaly.

Co ale během atak nedělat? Lapat po vzduchu, to může přivodit hyperventilaci a další problémy, které by zkomplikovaly překonání ataky. Pokud vám ani vašemu blízkému žádná z variant nepomohla, nemusíte se ničeho obávat. Ataky po několika minutách sami odeznívají.

Dlouhodobá léčba panických atak zahrnuje psychofarmaka nebo psychoterapii. U tetanických záchvatů doplnění minerálů, především hořčíku a vápníku. A léčba záchvatů z úzkosti se léčí jako úzkost samotná - více odpočinku, regulace mezi prací a koníčky, méně kofeinu a podobně. Jak jsem už zmínila, lidé, které postihne panická ataka, si mohou myslet, že mají infarkt, mají strach z vlastní smrti. Panika a infarkt jsou si velmi podobné a pokud jste už v minulosti panickou ataku zažili, tak víte, že se o infarkt nejedná. Jak ale poznat, zda se opravdu nejedná o infarkt?

U infarktu se dostavuje pálení žáhy, bolest čelisti, rukou a krku a sucho v ústech. U panického záchvatu se jedná o bolest na hrudníku, znecitlivění končetin, točení hlavy, mdloby, tlukot srdce a nedostatek kyslíku. Pokud si nejste jisti, zdali se opravdu nejedná o infarkt, zavolejte záchranou službu.

Autor: Tereza Korpaňová