Proč je psychické zdraví důležité?

16.12.2021

    Aneb jak mluvit o duševním zdraví

Žijeme v hektické době, ve které se mnoho lidí snaží všechno stíhat a být neustále produktivní. Společnost nás podněcuje zaměřovat se na výkon a brát si toho na záda příliš. Občas v takovém spěchu zapomínáme myslet sami na sebe a na to, že odpočinek je podstatnou součástí našeho úspěchu a je nezanedbatelný. Abychom mohli na své cestě pokračovat dál, musíme dopřát odpočinek svému tělu i své duši.

Proč je stále více důležité vnímat své pocity a starat se o svou mysl? A proč to mnoho z nás ještě neumí?

Již před nástupem pandemie covid-19 trpělo nějakou formou duševního onemocnění v České republice zhruba 20 % obyvatel. Počet duševně nemocných dle Národního ústavu duševního zdraví vzrostl následkem událostí posledních téměř dvou let na přibližně 30 %. To znamená, že téměř každému třetímu člověku v naší zemi komplikují život problémy v oblasti duševního zdraví.


Ve velké části společnosti se však o těchto problémech stále nemluví, alespoň tedy ne dostatečně. Téma duševních nemocí (potažmo duševního zdraví) s sebou i v dnešní době nese v mnoha částech společnosti určité stigma, které častokrát brání lidem o svých problémech otevřeně hovořit. Důvodů může být mnoho. Duševní nemoci většinou nejsou na první pohled vidět a i z tohoto důvodu je občas bereme na menší váhu než nemoci fyzické. 

S projektem a časopisem Psychomat se snažíme lidem pomáhat o duševním zdraví promluvit a udělat další krok na cestě za duševní pohodou. Časopis obsahuje odborné i sebezkušenostní články. Psaní má v rámci duševního zdraví terapeutické účinky a nic není cennější než vlastní zkušenost, proto se snažíme lidi podněcovat k tomu, aby své příběhy sepsali a sdíleli v časopise. Více o možnosti sepsání článku a zakoupení časopisu najdete na www.psychomat.cz, můžete nás sledovat i na sociálních sítích. Najdete nás pod názvem Psychomat.cz.

Víme vůbec, co se pod pojmem "duševní nemoc" opravdu skrývá?

Dalším problémem může být nízká edukace v této oblasti. Např. depresivní porucha je mnohdy zaměňována za smutek či lenost. O některých duševních nemocích se obecně nemluví a lidé o nich nemají povědomí. Někteří dokonce tvrdí, že duševní nemoci neexistují a že jsou pouze výmyslem dnešní doby.

Alespoň základní orientace v této problematice umožňuje duševní nemoc zachytit již v počátku a značně tím zkrátit dobu, během níž je zasažený člověk bez stanovené léčby. Vhodně zvolená psychoterapie (či farmakoterapie) je přitom klíčem k brzkému návratu k běžnému životu a k navrácení spokojenosti. Včasná a správně zvolená léčba může v mnoha případech dokonce i zachránit život.

"Nemám nikoho, komu bych se chtěl/a svěřit."

Stigma a předsudky spojené s duševním zdravím způsobují, že se mnoho lidí stále bojí téma duševního zdraví otevírat na veřejnosti, mezi svými přáteli nebo i v úzkém kruhu rodiny. Proti otevřenosti a důvěře zde stojí strach z nepřijetí, nepochopení, stud, pocit, že s námi není něco v pořádku, i když by být mělo, a další. Přitom právě možnost svěřit se s duševními problémy bývá prvním krokem k jejich řešení.

Velmi často můžeme mít pocit, že se naše duševní zdraví týká pouze nás a nechceme jím tedy "zatěžovat" naše okolí. Možná se lidé liší v mnoha věcech, ale dlouhodobě můžeme ve společnosti pozorovat, že naše duševní problémy, pocity a emoce nás všechny spojují. Všichni jsme na jedné lodi a vzájemná pomoc je něco, co nás všechny posiluje. Někdo svým duševním problémům nemusí vůbec rozumět, ale nikdo na ně nemusí a neměl by být úplně sám. Můžeme se setkat s nepochopením a nepřijetím, vždy však existuje alespoň jedna osoba, která je ochotná nás vyslechnout a pomoci.

Nikdy není pozdě na to začít.

Zachovejme si otevřenou mysl a komunikujme o svých problémech, když jsme na to připravení. Naslouchejme lidem s duševním onemocněním, projevme empatii a učme se od nich. Sdílení našeho příběhu nám může pomoci nemoc lépe zvládnout a může pomoci také druhým lidem, kteří se v tomto směru bojí otevřít. Sdílením totiž ukazujeme, že je v pořádku o duševním zdraví mluvit a že to má smysl.

Autor: Veronika Čížková

- zakladatelka projektu a časopisu Psychomat a studentka psychologie