Jak mít paměť bez hranic

21.04.2022

Ač se lidskou myslí zabýval nespočet odborníků a je předmětem spousty výzkumů, panuje kolem ní stále mnoho nejasností. Odpovědi na nejzásadnější otázky týkající se našeho podvědomí hledal například sám slavný, německý psycholog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Jeho nadčasové studie o fungování mozku nám přinesly mnoho důležitých informací, přesto stále dodnes nevíme, co vše naše mysl ukrývá a jakými všemi schopnostmi oplývá.

Dříve lidé často za nějakým nevysvětlitelným jevem viděli božstvo, nadpřirozené jevy nebo přírodní síly. Dnes už se snažíme pro všechno hledat racionální vysvětlení, avšak ne vždy je to možné. Stále existují otázky, jejichž odpovědi zahaluje mlha nejasností.

Něco za něco

Říká se, že lidé, kteří se narodili bez jednoho ze smyslových vjemů nebo o něj v průběhu života přišli, měli oproti ostatním lidem vytříbenější jiný ze smyslů. V naší populaci se nacházeli a nacházejí jedinci, jež byli považováni za duševně opožděné, ale i přes tuto „překážku“ disponovali zvláštní duševní silou, pro kterou se i dnes těžko hledá vysvětlení.

Mozek jako harddisk

Solomon Shereshevsky, tak zní jméno ruského novináře a mnemotechnika, který ve 20. letech 20. století ohromil svět svými nevídanými schopnostmi. Jako mnemotechnikové se označují lidé, kteří mají schopnost zapamatovat si nezvykle rozsáhlé datové informace. Solomon trpěl stavy, jež mu během běžných životních situacích vytvářely rušivé obrazy. Měl problém s rozpoznáváním tváří, ty mu dle jeho slov přišly proměnlivé. Míval problémy i se čtením. Nedokázal dostatečně hodnotit svět i sám sebe. Největší problém mu mělo činit abstraktní myšlení. Měl však neobyčejně přesnou paměť.

Podstoupil mnoho behaviorálních výzkumů. Při jednom z nich mu byly poskytnuty soupisy padesáti i více náhodných čísel, slov nebo básní v cizích jazycích. Solomon si seznam během pár minut prohlédl a poté byl schopen ho celý zopakovat zpaměti bez jediného pochybení. Nikdy se nejednalo o krátkodobou paměť, neboť si ony seznamy dokonale pamatoval i po patnácti nebo pětadvaceti letech, aniž by je během té doby viděl. Při pracovních schůzkách si nemusel dělat poznámky, vše si totiž vždy slovo od slova pamatoval.

Slaný dotyk, hlasitá červená

Solomonem se zabýval především psycholog Alexandr Luria. Ten došel k závěru, že mysl Shereshevského je čistě vizuální. Stanovil diagnózu: neobvykle silná synestézie. V Solomonově případě se jednalo dokonce o pětinásobnou synestézii. Při běžné synestézii dojde při stimulaci jednoho ze smyslů k podnícení jiného ze smyslů. U Salomona docházelo k reakci všech smyslů. Když viděl barvu, slyšel zároveň její tón“, když se něčeho dotkl, cítil chuť, … Aktivace tolika smyslů mu pomáhala při pamatování si čehokoli, jelikož jak je nám jasné – lépe si pamatujeme to, co více prociťujeme.

Alexandr Luria
Alexandr Luria

87 – korpulentní žena vedle muže s knírkem

Zajímavé byly jeho představy o číslech. Každé číslo pro něj mělo své vyobrazení: 1 – hrdý, dobře stavěný muž; 2 – temperamentní žena; 3 – ponurý člověk; 6 – muž s oteklou nohou; 7 – muž s knírem; 8 – tlustá žena… O každém čísle si dokázal vytvořit přesný obraz, takže pamatoval celé soubory čísel. Obrázky si tvořil i u slov, díky tomu si například zapamatoval celou Božskou komedii v italštině. Viděl živě i barvy: zelená – objeví se zelený hrnec květin; červená – objeví se muž v červené košili a přiblíží se; modrá – někdo mává z okna modrou vlajkou. Všechny obrazce, které viděl za určitým číslem/barvou/slovem, si za sebou uspořádával na nějaké konkrétní místo. Mohla to být ulice, silnice, dvůr jeho domu. V jeho hlavě docházelo k asociacím, díky čemuž se zdálo, že má jeho paměť nekonečnou kapacitu.

Činilo mu problém jíst a číst zároveň, protože mu chuť jídla potlačovala význam toho, co zrovna četl. Jednou nebyl schopen si koupit zmrzlinu, neboť když se prodavačky zeptal, jaké příchutě má, a ona odpověděla „ovocné“, tak se mu ve spojení s jejím tónem vytvořila představa, že jí v ten moment vyletěly černé uhlíky z úst.

Fenomenální mysl

Jeho paměť nesla znaky „primitivní paměti“. Taková paměť se vyznačuje otisky, je detailní a přesná, zachytí vše, avšak nedokáže zanalyzovat a vyčlenit důležité informace. Kvůli synestézii si pro každou vnímanou informaci vytvořil mnemotechnické pomůcky, díky kterým byl schopen zapamatovat si nezměrné množství dat. Takovou schopnost by při testech a zkouškách ocenil nejeden student, avšak nesmíme zapomínat ani na stinné stránky tohoto „daru“.

Autor: Helenka Smetanová