Co je mnohočetná porucha osobnosti?

21.09.2021

Člověk s několika identitami v jednom těle, je to vůbec možné? 

Možná jste viděli film "Split" nebo krapet starší film "Tři tváře Evy". V obou filmech je snaha přiblížit lidem to, jak funguje určitá porucha. 

Film Split
Film Split

Člověk s několika identitami v jednom těle, je to vůbec možné? Tato porucha se jmenuje mnohočetná porucha osobnosti neboli disociativní porucha identity (DID) a v mezinárodní klasifikaci nemocí je značená F44.8. V poslední době zájem o tuto poruchu roste, převážně kvůli její tajemnosti a komplikovanosti, a možná právě z tohoto důvodu čtete tento článek.

Pro začátek si řekneme, co jsou disociativní poruchy. Základem všech disociativních poruch je "disociace" neboli rozštěpení psychické identity, dislokace pocitu já a jeho složek, derealizace. Samotný pojem disociativní zavedl Pierre Janet.

Pierre Janet
Pierre Janet

Důležité je zmínit, že mnohočetná porucha osobnosti je nejkomplexnější ze všech disociativních poruch a stejně tak je i dosti vzácná. Obecně se předpokládá, že vzniká následkem silného traumatu, který daný jedinec zažije většinou v dětství, a to ve věku, kdy identita jedince ještě není úplně utvořená. Dané trauma zůstává pouze v paměti jediné identity. Tím klíčovým traumatem bylo v několika známých případech (Truddi Chase, Robert B. Oxman aj.) psychické i fyzické týrání nebo znásilnění v prvních letech života dítěte.

U jedince s touto poruchou jsou přítomny dvě nebo více identit v jednom těle. Každá tato identita se může lišit věkem, pohlavím, názory, myšlením i vzpomínkami. Dokonce se mohou lišit fyziologickými projevy (například potivost nebo hloubka hlasu), nebo celkovým projevem (například styl chůze, styl oblékání, rukopis). 

Je zde přítomna tzv. disociativní amnézie, kdy má jedinec opakované mezery ve vybavování si každodenních událostí či osobních informací, a je to v rozporu s běžným zapomínáním. Dále může docházet k tomu, že se jedinec náhle objeví na nějakém místě a nemá tušení, jak se tam dostal - disociativní fuga.

U pacientů s disociativní poruchou identity je možný výskyt deprese, závislosti na návykových látkách, panické záchvaty či poruchy příjmu potravy. Proto také není divu, že může dojít při diagnostice k záměně s jinou psychickou poruchou. Pro mozek je velmi těžké tohle všechno unést, proto je též častá únava daného jedince. Není ani překvapivé, že lidé trpící touto poruchou (či i jinou disociativní poruchou) mívají problémy v sociální adaptaci - především v mezilidských vztazích.

Primární identita - ta původní - většinou neví o existenci zbylých. Dominantní osobnost daného jedince se může měnit. Zajímavé je, že identity nemají přístup ke vzpomínkám a dovednostem jiných, alternujících identit. Většina odborníků se shodla na třech nejfrekventovanějších alternativních identitách: dětská, ochranitelská a pronásledující. Mezi další patří například: strážci vzpomínek, pomáhající osobnosti, mstitelé apod. V zásadě lze říci, že pronásledující identita viní dětskou nebo primární identitu za zneužití (za trauma) a chce, aby byla potrestána.

Mnohočetná porucha identity se léčí psychoterapií, která může trvat několik let. Cílem je zpracování traumatického zážitku a zpětná integrace dříve odštěpených identit. To vede ke stabilizaci osobnosti a k vymizení symptomů.

Krátce řečeno vzniká mnohočetná porucha osobnosti jako obranný mechanismus k prožitému traumatu a hlavním příznakem je přítomnost vícero identit v jednom jedinci. Přesto však stále zůstává tato porucha v mnoha ohledech tajemnou a nejasnou. Pro zájemce bych mohla doporučit knihu již zmíněného Roberta B. Oxmana: Roztříštěná mysl, která vám může danou problematiku přiblížit přímo z pohledu trpícího jedince.

autor: Kateřina Dagmar