Jedovaté vztahy kolem nás

12.10.2021

Žijete nebo pracujete s někým, kdo vás neustále kontroluje, kritizuje, neuznává vaše názory a organizuje vám život? Zesměšňuje vás, všechno ví nejlíp a chce vás měnit? Pak jde o toxický vztah, který je nepříjemný, vyčerpávající a dlouhodobě neúnosný. Jak z něj ven?

Lillian Glass, kalifornská odbornice na komunikaci a psychologii, ve své knize Toxic People definovala toxický vztah jako "jakýkoli vztah mezi lidmi, kteří se navzájem nepodporují, kde dochází ke konfliktu a jeden se snaží podkopat sebedůvěru druhého, kde je konkurence, neúcta a nedostatek soudržnosti." 

Každý vztah prochází vzestupy a pády, ale jak říká Lillian Glass, vztah, který je toxický, je pro lidi, kteří v něm žijí, vyčerpávající natolik, že negativní momenty převažují. A podle lékařky Kristen Fuller, která se specializuje na duševní zdraví, jsou takové vztahy pro jednoho nebo i pro oba účastníky, psychicky, emocionálně a fyzicky škodlivé. 

Lillian Glass
Lillian Glass

Proč vznikají?

Různě narušené a toxické vztahy můžou vzniknout nejen mezi partnery, ale i mezi kolegy na pracovišti, mezi učitelem a žákem, mezi sourozenci či mezi rodiči a dětmi. Jak říká koučka Jana Řehulková, příčin, které za špatným vztahem stojí, bývá samozřejmě celá řada. "O skutečnou toxicitu se jedná převážně ve vztazích partnerských. 

Bolestné zážitky z jiných vztahů, naše emoční šrámy způsobí, že jsme mnohem citlivější a zranitelnější v budoucích partnerských vztazích. Velmi často mívají původ právě v období dětství, pokud vztahové vazby s rodiči byly nejisté, když rodiče neposkytli svým dětem dostatečné emoční napojení, bezvýhradnou lásku, jistotu, oporu a bezpečí. 

Zvláště emocionální chladné matky mohou svým dětem do budoucích vztahů slušně zavařit. Ale třeba i ponižování ze strany spolužáků, šikana, ztrapňování učitelem, bossing, špatná zkušenost z předchozího vztahu - to všechno v nás zůstává, někdy dokonce na celý život. A když nám někdo další zabrnká na naši zraněnou citlivou strunu, rozehraje opět celý koncert bolesti," vysvětluje koučka. Důležité je uvědomit si, že o toxicitě vztahu rozhodujete vy sami. Je na vás, jestli si necháte toxické chování líbit, jestli partnerovi (kolegovi, šéfovi...) poskytnete prostor pro jeho chování.

PARTNERSKÉ JEDY

Každý vztah vyžaduje práci a někdy je to opravdu dřina. Nikdo není dokonalý a je nutné se učit přijímat chyby a nálady toho druhého. Láska znamená akceptovat ho takového, jaký je. Některé vztahy jsou obtížnější a vyžadují více práce, ale pořád jsou "normální". Pak ovšem existují vztahy, které pro vás mohou být extrémně škodlivé. Někdy na to přijdete včas a včas utečete, nebo v něm můžete žít dlouhá léta, třeba i desetiletí, než prozřete. 

Hanka (42) pracuje jako úřednice a svěřila se, že do toxického vztahu "upadla"po bouřlivém dětství, kdy ztratila matkua kdy ji psychicky týral otec. Když vyrostla, našla si manžela, který ji slovněa emocionálně urážel. "Teprve po dvanácti letech jsem si uvědomila, že bez ohleduna to, co jsem v dětství prožila, musím některé věci změnit. A to jedině tak,že z takového manželství odejdu."

Podle psycholožky Lillian Glass jsou některé toxické vztahy výsledkemnevhodného párování. Někdy se prostě sejdou dva lidé, kteří k sobě nepasují. Helena (46) pracuje jako fyzioterapeutkaa považuje se za empatickou bytost,která chce každému pomáhat. "Byla jsem vychovaná tak, abych byla ke všem miláa dělala pro lidi jen to nejlepší. Tak jsem si k sobě vždycky přilákala partnery, kteří mě ovládali a přinutili mě, abych obětovala svoje vlastní potřeby těm jejich. Marně jsem pak čekala na pochvalu, ta nikdy nepřišla," říká Helena. 

I ona nakonec našla odvahu, začala chodit k psychoterapeutce, která ji naučila, jak si nenechat ubližovat. Nikdy to není stejné, ale všechny toxické vztahy mají podobné znaky. Mezi ty hlavní patří přehnaná kontrola, zákazy stýkat se s kamarádkami, přehnaná žárlivost či manipulace a neustálá kritika. "Pokud jste v takovém vztahu na začátku a už jste partnera poznali ve většině znaků, mám dobrou radu.

Dejte nohy na ramena a prchejte co nejdál a nejrychleji, jinak se z vašeho vztahu stane dřív či později noční můra," radí koučka Jana Řehulková. A úplně prvnía nejjednodušší varovný příznak toxického vztahu? "Když vám vztah přestane přinášet radost a místo toho se cítíte smutně, naštvaně, úzkostně nebo rezignovaně," říká Lillian Glass.

TOXIČTÍ SOUROZENCI

"Být se svou sestrou v jedné místnosti, je pro mě noční můra. A to i teď, když mi je skoro čtyřicet a už dávno spolu nebydlíme. Odjakživa by náš vztah komplikovaný, ale v dospělosti je to snad ještě horší. Snášet její přítomnost je pro mě vysilující. Jakmile jsem s ní, začnu se chovat jinak, hrbím se, mluvím tiše, dávám si pozor na to, co říkám. Vždycky chce mít hlavní slovo, nic, co udělám nebo řeknu, není správné, neustále mě kritizuje a náš vztah je plný malých lží, jednoduše proto, že nechci ztrácet čas vysvětlováním pravdy a taky proto, že se bojím její reakce. Vím, že náš vztah není zdravý a taky vím, že řešení je jednoduché. Přestat se s ní stýkat, ale je to moje sestra přece! Nebo ji přesvědčit o tom, že potřebujeme terapii.

A s tím nikdy nebude souhlasit," vypráví svůj příběh Zuzana. Tomuto typu toxického jedince se podle odborníků říká "induktor viny", to znamená, že ve vás vyvolá pocity viny (i když žádnou nemáte) a pakale dočasně ten pocit viny "odstraní", když nakonec uděláte co dotyčný či dotyčná chce. Thomas L. Corry říká: "Špatnou zprávou je, že nemůžete změnit toho druhého. Dobrou zprávou je, že změnit se můžete vy, začnete se k němu chovat jinak, a to pravděpodobně povede i ke změně chování toxického jedince." 

Musíte především zůstat silní a musíte věřit, že si zasloužíte, aby se s vámi ve vztahu zacházelo se zdvořilostí, soucitem a respektem. Nenechte se také chytit do pasti, například tím, že se rozhodnete vstoupit do hádky. Řekněte jim, jak se cítíte, ale opatrně. Toxické chování není přijatelné v žádném vztahu, a to ani v sourozeneckém. Někdy pomůže rozhovor, jindy terapie a někdy je skutečně lepší nechat je jít. Bez ohledu na to, že je to sestra či bratr. Úplné přerušení vztahu by mělo být ale až poslední možností.

KDYŽ JE TOXICKÝ ŠÉF

O toxicitě v zaměstnání začala poprvé mluvit před patnácti lety Jean Lipman-Blumen, profesorka a zakladatelka Institutu pokročilého managmentu na Claremont Graduate University. Toxického vedoucího pracovníka charakterizovala jako člověka, který znepříjemňuje životy svým podřízeným, a to tak, že extrémně zneužívá svůj vliv. Neustále kritizuje, zesměšňuje, ponižuje, vyhrožuje, prostě dělá svým podřízeným ze života peklo.

Jak říká Jean Lipman-Blumen, z dlouhodobého hlediska to vede ke ztrátě motivace pracovat, stresu, úzkostema snížení efektivity celé firmy. V takové firmě vidíte častější absence a taky fluktuaci. Kdo by chtěl s někým takovým dobrovolně zůstávat? "Ve svém životě jsem poznala několik šéfů a většinou byli skvělí. Jen jednou jsem se střetla s vedoucí, která byla toxická od hlavy až k patě. Nedalo se to vydržet, i když jsem se snažila na nic nereagovat. Pro mě bylo jediné řešení odchod z firmy," vzpomíná pětatřicetiletá Marie. 

Jean Lipman-Blumen
Jean Lipman-Blumen

Jak říká psycholožka a koučka Jitka Nesnídalová, v toxických vztazích se "uplatňují" hlavně zdařilí manipulátoři, lidé s poruchou osobnosti (narcistická porucha osobnosti atd.). Tito lidé nikdy nevidí a nepřipustí, že by mohl být problém v jejich chování. A to je velké úskalí toxických vztahů. Oběti jsou manipulovány do podřízené pozice a je jim neustále opakováno, že to jsou právě ony, kdo vztahu ubližují. Samozřejmě jde manipulovat pouze s člověkem, který má sníženou sebeúctu a problém se sebevědomím. Proto je důležité posilovat sebedůvěru a pečovat o sebepřijetí," říká Jitka Nesnídalová. 

autor: Mgr. Jana Řehulková