Jaké jsou hormony štěstí a jak nás ovlivňují?

01.05.2022

Pravděpodobně všichni víme, že mezi veškeré systémy a soustavy našeho těla spadá i soustava hormonální. Tedy taková, v níž nalezneme endokrinní žlázy s vnitřní sekrecí, jež vylučují hormony. S hormonální soustavou je úzce spojená také soustava nervová. Obě soustavy se společně podílí na celkové činnosti našeho organismu a jeho orgánů.

Žláz, hormonů a poslů se v těle nachází spoustu. My se dnes zaměříme na hormony štěstí a jejich účinky.

Dopamin jako cukr a bič

Dopamin je látka, kterou v mozku produkuje hypothalam. Jde o neurohormon, jenž se řadí neurotransmitery. Jednou z jeho funkcí je přenos vzruchu v některých částech mozku, dále také inhibuje sekreci prolaktinu z adenohypofýzy.

Díky svým účinkům si získal také pojmenování „hormon odměny“. Jeho produkce stoupá ve chvíli, kdy dosáhneme svého stanoveného cíle. Nemusí jít nutně jen o ty nejvyšší cíle, ale například i o moment, kdy nám přijde zpráva či jiné oznámení ze sociálních sítí (používáme-li je), nebo o chvíli, kdy splníme či odevzdáme pracovní úkol. Zároveň jeho produkce může začít již před získáním odměny a posloužit tak jako motivace.

Nedostatek tohoto hormonu může být částečně zodpovědný za prokrastinaci, vyčerpání a v některých případech i za depresivní stavy. Nevýhodou dopaminu je především jeho vlastnost, která v mozku způsobuje riziko vzniku závislosti. Nejen na něm, ale například i na návykových látkách.

Endorfin jako pilulka štěstí

Tento hormon vylučuje kromě mozku také pankreas a placenta. Mimo funkce neurotransmiteru zastává i funkci neuromodulátoru. Endorfiny patří mezi opioidní polypeptidy, což jsou látky, které jsou schopné se vázat na opioidní receptory buněk.

Endorfin se uvolňuje mnoha způsoby, a to jak při stresové zátěži našeho organismu, tak při zátěži fyzické. Dále například při sexu, porodu či při obyčejném smíchu. Důsledky jeho sekrece jsou jak pozitivní, tak negativní. Podporuje nastoupení dobré nálady, která může přerůst až v euforii, nicméně mezi další účinky patří i nevolnost nebo zvracení.

Jeho primární funkci zažívají hlavně sportovci, když po vykonané fyzické zátěži najednou začnou cítit pozitivní emoce (i na úkor svalové únavy a námahy) a celkově se upevní jejich sebedůvěra. Zní to skvěle, ale ve skutečnosti se vlastně jedná o obranný mechanismus, kdy tělo maskuje bolest: Ve chvíli, kdy se smějeme, prožíváme skvělý pocit. Ale jen do doby, než nás začne ze svalových stahů bolet břicho. V tento moment sekrece endorfinů přestala.

Serotonin jako satisfakce

Jde o hormon obsažený v krevních destičkách a trávicím traktu (hlavně v buňkách trávicí trubice). Jako neurotransmiter se vyskytuje hned v několika částech mozku, konkrétně v prodloužené míše, Varolově mostu či v mezimozku.

Jeho účast v procesech, které v mozku probíhají, se týká hlavně změn nálad. Kromě toho jeho produkce souvisí i se správným průběhem cirkadiánních rytmů a usínání. V trávicím traktu pak způsobuje nevolnost a kontrakce hladkého svalstva, v obalu trávicí trubice způsobuje stahy.

Kromě těchto účinků se moment jeho produkce spojuje se sociálním postavením člověka. Sekrece serotoninu v mozku se spouští například ve chvíli, kdy pocítíme hrdost nebo když nás někdo pochválí. Sekrece serotoninu je také ovlivnitelná slunečním zářením, delším pobytem v tmavých místnostech či cvičením.

Nedostatek serotoninu pak může vyvolat depresi, negativní emoce a špatnou náladu. Důsledkem mohou být i spánkové poruchy. Nadbytek také není výhodou, jelikož způsobuje serotoninový syndrom. Ten se projevuje hlavně při předávkování léky, které serotonin obsahují.

Oxytocin jako antidepresivum

Hormon lásky nebo hormon důvěry? I to jsou další názvy oxytocinu. Vytváří se v hypothalamických jádrech, jejichž neurony se transportují do neurohypofýzy, kde se uvolňuje do krve.

Mezi hlavní funkce jeho sekrece patří stimulace stahů děložní svaloviny a hladké svaloviny v mléčné žláze, což nastává při kojení. U mužů má podíl na stimulaci chámovodů při ejakulaci. Jeho hlavními spouštěči jsou příjemné fyzické doteky: hlazení, objímání, kontakt matky s dítětem, porod či pohlavní styk.

A jaký je jeho vliv na nás? Vzniká z příjemných pocitů a takové i dává zpět. Patří mezi ně spokojenost, empatie, důvěra či štědrost. Dostatek oxytocinu se může stát i účinným vnitřním antidepresivem. Mimo jiné také snižuje stres a výhodou je, že kromě doteků jej může spustit i oční kontakt. Nejvíce ten mezi novorozencem a matkou.

Tvoří tedy naši důležitou součást podílející se na vztazích. Nenese však jen pozitiva, může také způsobit agresi nebo závist. Nedostatek může zapříčinit deprese, úzkosti, snížení libida nebo například zamezení vyplavování prolaktinu jako reakce na sání mateřského mléka.

Autor: Eva Vostárková