Jak cvičení pomáhá našemu psychickému zdraví

16.05.2022

Existují důkazy, které na tuto otázku odpovídají "Ano!" a spojují fyzickou aktivitu se značným zlepšením duševního zdraví a vnesením pohody do života člověka.

Fyzická aktivita může v mnoha případech zvyšovat sebeúctu a snižovat stres a úzkost. Pohyb a cvičení se často doporučuje lidem, kteří mají problémy s duševním zdravím, a v některých případech se fyzická aktivita předepisuje i jako léčba široké škály psychických onemocnění. Dokáže totiž nemocným pomoci zvládat jejich problémy. Pravidelný fyzický pohyb nepůsobí pouze jako řešení těchto problémů, ale může působit i jako prevence, proto je vhodný naprosto pro každého.

Jaká psychická onemocnění může pohyb ovlivnit?

Existují důkazy o tom, že pravidelný pohyb snižuje depresivní příznaky u dospělých lidí o 20 až 30 %. Fyzická aktivita se dá využít při léčbě deprese, a to buď samostatně, nebo také v kombinaci s farmakoterapií či psychoterapií, což může zaručit o několik procent vyšší efekt. Samotné cvičení má však oproti antidepresivům menší vedlejší účinky, nevisí nad ním takové stigma jako nad poradenstvím či psychoterapií, je dostupné pro všechny a není finančně zatěžující, což může být pro značnou řadu lidí výhodou.

Fyzická aktivita pomáhá i se snižováním hladiny úzkosti a strachu u lidí s mírnými příznaky a může být užitečná i při léčbě klinické úzkosti.

Pohyb obecně snižuje také riziko kognitivních úbytků u dospělých a starších dospělých. Snižuje riziko rozvoje demence a celkově udržuje náš mozek "fit" i ve stáří.

Jak to celé vlastně funguje?

Všechno, co jsem výše popsala, se děje na základě hormonů, které se nám během cvičení vyplavují do mozku. Mozek člověka totiž při cvičení produkuje řadu hormonů, jako jsou například endorfiny, které kontrolují míru příjemných a nepříjemných pocitů, jež prožíváme. Vylučování těchto hormonů, k němuž během cvičení dochází, může vést až k pocitům euforie.

Cvičení dokáže jako jakási kouzelná pilulka aktivovat naši motivaci, soustředěnost a paměť, protože největší efekt z celého našeho těla má cvičení právě na mozek a na to, co se v něm děje.

Dalšími hlavními hormony, které se během cvičení v mozku vylučují, jsou dopamin, noradrenalin a serotonin. Dopamin zajišťuje naši motivaci. Pokud se cítíme demotivovaní, je dost možné, že je to způsobeno nízkou hladinou dopaminu v krvi. Serotonin působí především na náladu. Pokud máme depresivní pocity, jsme vystresovaní nebo úzkostní, je pravděpodobné, že nám určitá dávka serotoninu v krvi schází. Noradrenalin působí silně na naši pozornost. Pokud pozornost ztrácíme a nedokážeme se soustředit, je vhodné si tento hormon cvičením doplnit.

Cvičení mimo jiné zlepšuje i paměť a schopnost učení. Za tento jev může protein zvaný abrineurin, kódovaný genem BDNF, který se do našeho mozku dostává, když srdce rychle tluče.

Proč je cvičení v týmu ještě účinnější?

Jak jsem již výše zmínila, cvičení zlepšuje naši pozornost, náladu a paměť a cvičení v týmu má i určité další benefity oproti cvičení o samotě.

V týmu se učíme důvěřovat druhým lidem a spoléhat na ně. Akceptujeme pomoc a také pomáháme a společně jdeme za společným cílem. To může mít pozitivní vliv na naše sociální schopnosti i v normálním životě, nejen ve sportovní hře. Mimo jiné nás mohou druzí motivovat i k tomu, abychom cvičili opravdu pravidelně a od cvičení jsme brzy neupustili.

Bublina:

Jak často by měl člověk cvičit? Šest hodin týdně stačí. Nejlepší je cvičit před studiem či prací, kdy jsou naše neurotransmitery nejvíce aktivní.

Autor: Veronika Čížková